Techniky měkkých tkání

Měkké techniky jsou součástí manuální medicíny, které využíváme v rehabilitaci jak při vyšetření tak při terapii poruch pohybového aparátu. Do měkkých tkání řadíme kůži, podkoží, fascie a svaly. Pokud nejsou tyto tkáně pružné a mezi sebou posunlivé, nedosáhneme plné pohyblivosti kloubu, který obklopují.  Ovlivňujeme jimi nejen klouby, svaly, vazivo, ale využíváme také k terapii jizev po operacích, které neléčené vedou k přeneseným bolestem.

K základním přístupům při řešení bolestivých stavů pohybového aparátu patří působení na sval. Tradiční terapie v sobě zahrnuje širokou škálu metod. Z těchto metod používáme nejčastěji tzv. postizometrickou relaxaci a antigravitační relaxaci.

Měkké techniky spolu s postizometrickou relaxací patří mezi nejvíce používané techniky pro léčení bolestivých myofasciálních spoušťových bodů (triggerpoints), což jsou citlivá, přesně lokalizovaná místa v kosterních svalech. Tato místa jsou charakteristická spontánní bolestí, která může být vnímána i ve vzdálených oblastech (tzn. přenesená bolest).