O možnostech, které přináší domácí péče, jsme informovali již v únoru.
Nyní se podívejme na to, jak konkrétně spolupracuje domácí péče Malyry s terénními sociálními službami naší spřízněné organizace Spokojený domov. Se svou zkušeností se s námi podělila rodina pana Radka, která využívá jak služby domácí zdravotní péče Malyry, tak sociální služby Spokojeného domova.
Po hospitalizaci pana Radka musel jeho syn Matouš zajistit podávání oběda u maminky, která trpí Alzheimerovou chorobou a již nebyla schopná si připravit nebo ohřát jídlo. Proto rodina oslovila Spokojený domov, který zajistil donášku oběda, jeho ohřátí umytí nádobí. Po návratu pana Radka z hospitalizace byla služba ponechána a manželé si postupně zvykli na každodenní návštěvy pečovatelek a systém služby.
K dalšímu posunu došlo po další náhlé hospitalizaci pana Radka, diabetika, který téměř nevidí a obtížně se pohybuje, kdy lékaři podmínili jeho propuštění do domácí péče zajištěním aplikace inzulínu 3× denně. Bylo jasné, že rodina sama není schopna toto zajistit: „Nebydlíme v místě bydliště rodičů, jsme pracovně vytížení, a i když se u rodičů snažíme zastavit denně, není možné sladit jejich požadavky a denní rytmus – například snídaně v 8 hodin – s naším zaměstnáním. Již těch pár dnů, kdy jsme pečovali o maminku bez jakékoliv pomoci, nás utvrdilo v tom, že je to tak časově náročné, že bychom museli výrazně omezit pracovní úvazek jednoho z nás,“ říká pan Matouš, „proto jsme se domluvili s ošetřujícími lékaři, že tátovi zajistíme domácí zdravotní péči.“ Sestry z Malyry dochází k panu Radkovi před snídaní, obědem a večeří na domluvené časy a aplikují mu inzulín dle naměřených hodnot glykémie, čímž udržují jeho zdravotní stav stabilizovaný a pod kontrolou. V případě, že jsou rodiče mimo domov, rodina byla zaučena ve sledování hodnot glykemie a podání injekce inzulínu, tudíž předem nahlásí sestrám, že danou návštěvu nepotřebuje. „V případě nejasností můžeme vždy zavolat a zkonzultovat dávku inzulínu se sestrou, takže máme jistotu, že neuděláme chybu a stav otce se nezhorší.“
Rodina oceňuje zejména to, že v případě potřeby se domluví obě služby – sestry aplikující inzulín panu Radkovi s pečovatelkami, které přináší a podávají oběd oběma rodičům – takže je zajištěn správný léčebný a dietní režim pana Radka. „Sociální pracovnice ze Spokojeného domova nám pomohly také s vybavováním příspěvků na péči na oba rodiče, zejména však obdivuji komunikační schopnosti, trpělivost a ochotu všech zaměstnanců, se kterými jsme přišli do styku. Nemoci obou rodičů se odráží i na jejich schopnosti porozumět, občas nemají dobrou náladu, ale sestry i pečovatelky to zvládají s klidem a humorem. Bez obou služeb bychom péči o rodiče určitě nezvládli a jsme za ni moc vděční,“ dodává pan Matouš.
Beata Raisová
